http://maitri.jinak.cz/
Víš o tom, že dvě miliardy lidí hladoví, že každým dnem umírá hladem víc než 100 000 lidí, že na okraji cesty, kterou dnes lidstvo kráčí ke svým nádherným cílům, leží miliardy ubožáků, zbavených základních životních potřeb a lidské důstojnosti? A my si při tom můžeme dovolit jíst několikrát denně, máme práci, byt, zdravotnickou péči a dokonce odhazujeme do popelnic to, co je pro jiné nezbytné k životu. Stále se prohlubuje propast mezi lidmi zatlačenými na dno bídy a bohatými společnostmi. Je zvlášť pohoršující, že "některé národy, které mají často většinu občanů honosících se jménem křesťana, žijí v nadbytku, zatímco jiné národy postrádají nutných prostředků k životu a trpí hladem, nemocemi a bídou všeho druhu" (GS 88).
Tyto rozdíly nevyplývají jen z ekonomiky nebo organizace společnosti, nedostatku vědeckého nebo technického pokroku. Jejich kořeny sahají až k lidským srdcím. Mohou vyplývat z toho, že neznáme ty nejchudší, jejich situaci a její příčiny. Ale pramenem tohoto rozdělení je nejčastěji sebeláska a pýcha, chamtivost a touha po moci. V podstatě se tedy jedná o individuální, osobní hříchy, které vedou k přehlušení hlasu srdce a svědomí. V těchto individuálních hříších jsou zakořeněné hříchy společenské, neboli "struktury hříchu", které upevňují tragickou situaci nejchudších a znemožňují její změnu. Ke změně může dojít jen skrze všeobecnou proměnu srdcí a probuzení svědomí. Jen toto nás může přimět k otevření se problémům současného světa a těm, kteří v něm nejvíce trpí, a ke změně našeho způsobu života - ke zmenšení naší marnotratnosti a ke každodennímu omezování našich nadměrných potřeb, abychom se mohli dělit s nejchudšími. Sice se mnoho z nás při srovnávání své životní úrovně s životní úrovní na Západě domnívá, že právě my potřebujeme pomoc, avšak velice snadno zapomínáme, že existuje ve světě mnoho zemí, které jsou mnohokrát chudší, než naše. Toto nám připomínal papež Jan Pavel II. v červnu 1991 během své cesty do Polska, které má podobné, a možná i větší, problémy než my. Tehdy sv. Otec volal z hloubi srdce: "A kdo vezme zodpovědnost za třetí svět?" Také my bychom mu měli pomoci, podle slov Písma sv.: "Prokazuj milosrdenství z toho, co máš. A když prokazuješ milosrdenství, ať tvé oko nezávidí. Neodvracej svou tvář od žádného chudáka, aby se neodvrátila Boží tvář od tebe. Prokazuj milosrdenství podle toho, jak hodně máš, neboj se prokazovat milosrdenství i z mála" (Tob 4,7-8).
Vznik hnutí Maitri
V r. 1976 vzniklo v Polsku hnutí Maitri. Jeho vznik je pokusem o odpověď na výzvu adresovanou každému člověku nespravedlností současného světa. Je to také vyjádření křesťanské solidarity s nejchudšími obyvateli naší planety. Dnes "větší část světa trpí tak velikou nouzí, že jako by sám Kristus v chudých se hlasitě dovolával lásky svých učedníků" (GS 88). Účast v hnutí a jeho práce je odpovědí na toto volání, podle Kristových slov: "Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. Neboť jsem hladověl, žíznil jsem, byl jsem na cestách, byl jsem nahý, nemocen, ve vězení ..."(srov. Mt 25,34-40).
Bezprostředním impulsem pro vznik hnutí bylo setkání jeho zakladatele s prací sester Misionářek lásky, založených Matkou Terezou z Kalkaty. Její život a spiritualita nás inspirují při četbě evangelia a hledání cest k uskutečňování Božího učení v něm obsaženého - přimě-řeně naší životní situaci a schopnosti všímat si problémů bídy, hladu a nejednoty ve světě, což je zvláštním rysem našeho hnutí.
Účast v hnutí
Účast v hnutí spočívá především v přijetí určitého způsobu života osobního a rodinného. Avšak na této cestě je těžké vytrvat osamoceně a proto se účastníci hnutí snaží vytvářet společenství, jehož základem je společná modlitba, uskutečňování společných cílů a formování vlastního způsobu života při vzájemné pomoci na základě spirituality hnutí.
Členové hnutí přijímají v plné míře odpovědnost za společenství a jeho dílo, což vyjadřují veřejně skrze Prohlášení odpovědnosti. Kandidáti na členy se na to připravují během soustavné formace. Členství předpokládá osobní Boží povolání.
Hnutí také soustřeďuje spolupracovníky a ty, kteří s ním sympatizují. Přiměřeně svým možnostem podporují hnutí bez členských závazků, a to svými dary, obětmi, prací, odříkáním a modlitbou.
Název hnutí
Název hnutí vyjadřuje jeho charisma.
Solidarita - podle učení Jana Pavla II. - je křesťanskou ctností, která těsně souvisí s láskou. "Zahrnuje všechny, počínaje těmi nejubožejšími", protože "svět utrpení obsahuje jakousi specifickou výzvu ke společenství a solidaritě". Solidarita nás vyzývá k proměně způsobu života a k dělení založeném na principu, že "stvořené statky jsou určené všem". Jsme povoláni k tomu, abychom základní solidaritu lidské rodiny přijali za zásadní podmínku soužití na této zemi.
Slovo "maitri" v sanskrtu, jazyku staré Indie, znamená "přátelství". Poukazuje na snahu účastníků hnutí, aby bylo společenstvím přátel, kteří svým přátelstvím chtějí obdarovat všechny, zvláště ty nejchudší. Toto slovo má také vyjadřovat naši úctu k těm, z jejichž jazyka jsme ho převzali, a kteří dnes potřebují naši pomoc.
Solidarita a přátelství jsou dvě tváře lásky. Jejím vzorem nám je Kristus, který nás učí, že "nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele" (J 15,13), a pravdu těchto slov potvrdil svou smrtí na kříži. "Podle toho jsme poznali, co je láska, že On za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry" (1J 3,16).
Znak hnutí
Znakem hnutí je okřídlená ruka. Inspirací tohoto znaku jsou biblické texty, ve kterých "Boží ruka" anebo "křídla" symbolizují jeho pomoc a jeho starostlivou přítomnost. Písmo sv. hovoří také o lidských rukách, které jsou natažené k nejchudším. Znak hnutí, čerpající inspiraci z tohoto obrazu, symbolizuje také otevřenost účastníků hnutí a snahu natáhnout přátelskou, solidární dlaň, která prodlužuje laskavou Boží ruku s pomocí lidem žijícím daleko.