MAITRI

Serafínská (humanitární) pomoc dle sv. Františka

Tomáš z Celana v prvním životopisu sv. Františka, (1Cel) ve II. knize a IX. kapitole uvádí:
… kdybychom po způsobu Serafů rozevřeli nad hlavou dvě křídla, kdybychom po příkladu sv. Františka při každém dobrém díle měli čistý úmysl a správným způsobem, když dílo zaměřujeme k Bohu a neúnavně usilujeme líbit se jedině a pouze jemu. Obě křídla musí být nad hlavou nutně spojena, protože čistý čin bez čistého úmyslu Otec světla nepřijme právě tak jako obráceně, jak nám říká: „Je-li tvé oko zdravé, celé tvé tělo bude jasné. Je-li však tvé nemocné, celé tělo bude zatemněné." Oko přece není zdravé, chybí-li mu poznání pravdy, nebo protože nemá čistý úmysl a vidí to, co nemá. V prvém případě bude zdravý rozum mít oko za nezdravé, slepé, v druhém případě za špatné.
Peří těchto křídel je láska k milosrdně zachraňujícímu Otci a bázeň před přísně soudícím pánem. Obojí musí srdce vyvolených udržet svobodná od pozemského tím, že potlačují zlá hnutí a pečují o čistá bažení. Dvě křídla musíme pozvedat k letu, abychom bližnímu prokazovali dvojí službu lásky: osvěžení duše Božím slovem a pozemskou pomoc k udržování jeho těla. Tato křídla se zřídka spojují, protože málokdo umí splnit oba požadavky zároveň. Peří těchto křídel jsou rozličné dobré skutky nezbytné k tomu, abychom bližnímu opravdu pomáhali radou a skutkem. Dalšími dvěma křídly je pak zakryto tělo, které je bez zásluh. To se děje právem, když je někdo pro hřích zbaven milosti, ale pak pro kající vyznání je opět oblečen v nevinnost. Peřím těchto křídel jsou všechna hnutí mysli, vznikající z ošklivosti před hříchem a z touhy po ospravedlnění.

V druhém životopisu sv. Františka (2Cel), v I. knize a v VII. kapitole Celano uvádí, že peníze na opravu kostela sv. Damiána byly na radu assiského biskupa vráceny původní rodině sv. Františka s tím, že by nebylo správné věnovat na svaté účely to, co nebylo spravedlivě nabyto. Je potěšitelné, že mnohým se daří k takovému vzoru se přibližovat. Také víme, jak dopadl Abel s Kainem, ale chybami se člověk učí, nejlépe však na těch druhých.

Františkánské prameny, Velehrad, Řím 1982

- Petr Jílek -